Fotogalerie    |    O portálu Zlatá města    |    Inzerát zdarma    |    Jak inzerovat?    |    Kontakt


Fotogalerie

O čem se píše v Kronice města Chebu z roku 1743

O čem se píše v Kronice města Chebu z roku 1743

Prozatím alespoň stručný popis některých událostí z kroniky pro nás připravil pan doktor Říha V minulých dnech se Nadačnímu fondu Historický Cheb podařilo zakoupit pro město 277 let starou kroniku, jejímž autorem je Johann Thomas Funk, který byl starostou města Chebu během války o rakouské dědictví (v letech 1740 až 1748). Starosta Chebu Antonín Jalovec je s koupí kroniky velmi spokojen: „Plánujeme pořídit překlad kroniky, aby se dnešní obyvatelé města mohli s historickým spisem seznámit. Prozatím alespoň stručný popis některých událostí z kroniky pro nás připravil pan doktor Říha.“ Kronika zahrnuje události od 10. a 11. století až do roku 1743. Dočteme se o počátcích Chebu, názvu města, o chebském hradu, o dalším rozšíření Chebu a jeho povýšení na město v roce 1179, o stavbě prvních klášterů a rozkvětu města až do velkého požáru v roce 1270. Dočteme se o Řádu německých rytířů a stavbě jejich komendy, o křižovnících s červenou hvězdou a také o tom, jak bylo Chebsko roku 1322 zastaveno Koruně České. Kronikář píše o požárech a živelných pohromách. Několikrát se rozvodnila řeka Ohře a severní část Chebu postihla velká voda. Události roku 1325 popisuje kronika na str. 122: „V této době nacházím o městě Chebu jen málo pozoruhodností. Jediná věc se stala v roce 1325, že měla být ve městě Chebu velká povodeň, až se Lodní ulicí [Schiffgasse, dnes ulice Smetanova a Kasární náměstí] dalo plavit říční lodí a aby tam mohly projet koně, měla ulice často přívoz.“ Také další povodeň v roce 1374 byla tak velká, že celá Lodní ulice (Schiffgasse, nyní Smetanova) byla pod vodou a zřítil se i kamenný most přes řeku Ohři. Na Chebsku bylo přes 40 hradů a tvrzí. Jejich majitelé či správci z nich často podnikali loupeživé výpady proti formanským vozům nebo jednotlivým hospodářstvím a město proto podniklo desítky trestných výprav, aby okolní hrady dobilo a loupeživé rytíře potrestalo. I o tom kronikář vypravuje, stejně jako o husitských válkách, při nichž město i celé Chebsko utrpělo veliké ztráty, zejména při obléhání města husity v únoru 1430. Podrobně se kronikář věnuje také tzv. Valdštejnskému masakru – zavraždění vévody Albrechta z Valdštejna v Pachelbelovském domě na náměstí v Chebu 25. února 1634. V roce 1647 ve městě probíhaly přípravy na předpokládané obležení města Švédy. K tomu došlo, když po tři týdny obléhal hradby města Chebu švédský generál Carl Gustav Wrangel, hrabě ze Salmisu a 17. 7. 1647 jeho vojsko Cheb obsadilo. Píše se také o příchodu císařské armády k Chebu, jak se Švédové v Chebu chovali, a nakonec o odchodu Švédů. V kronice se k tomu například uvádí: „Už jsme uvedli, že zdejší luteráni se od roku 1692 při každé příležitosti snažili zjistit, jak by šlo zařídit, aby se znovu vetřeli do Chebu a mohli tu znovu zavést luteránské exercitium. Aby toho dosáhli, nešetřili ani žádnou námahu, ani peníze, ani žádné výdaje. Pro dřívější dosažení toho cíle se vždy jeden či druhý, a obzvláště bývalý purkmistr Bachhalbel [Pachelbel], zdržovali u švédské armády a zejména u jejich generálů na všech pozicích. Veškeré jejich úsilí a snaha však zůstávaly bez odezvy do doby, než generál Wrangel [švédský polní maršál Carl Gustav Wrangel] v roce 1647 dobyl Schweinfurt. Kvůli nejrůznějším nepokojům utrpěl Cheb mnohé dřívější ztráty a z těchto a dalších důvodů bylo zřejmé, že se nedokáže dlouho bránit, a to nakonec přesvědčilo generála, že se rozhodl město Cheb obléhat.“ V roce 1693 postihl střední Evropu obrovský nálet sarančat. K hejnům sarančat žravých, která letěla z oblasti jižního pobřeží Černého moře, se cestou přidala ještě další sarančata z Uherska a obrovské hejno sedlo na Chebsko. V kronice se o tom na str. 661 píše: „V roce 1693, 24. srpna na svátek sv. Bartoloměje, dorazilo na Chebsko večer ve čtyři hodiny tak velké množství strašlivých kobylek, že je tomu téměř nemožné věřit, jak to ještě nikdo neviděl. Ty kobylky sežraly veškerý plevel, trávu i obilí, které ještě stálo, a mezi lidmi způsobily veliký strach. Následujícího dne, 25. srpna, vyrazila hejna znovu v osm hodin v takové síle, že si to lze těžko představit. Všechny zvony ve městě začaly zvonit a pokračovaly tak dlouho, dokud to hejno trvalo, a to až do devíti hodin odpoledne. To hejno bylo na jednu míli dlouhé a jednu míli široké, jak jsem ho já sám viděl, píše Besoldus [Clement Besoldus: Chronica Besoldi Clementis Egrensis]; tato zvířata měla čtyři křídla, na těch křídlech jsou vidět osudová písmena a vzadu za hlavou měla kápě jako gasquet [?]“ Pro úplnost nutno dodat, že hejno sarančat, které se 25. srpna na Chebsku zvedlo, letělo potom dál na sever směrem na Plavno a dále do Durynska, kde pak většina hmyzu chladem uhynula. Kronikář také píše o srbském despotovi, který se jmenoval Đorđe Branković a činil si nároky na trůn srbského krále. Markrabě Ludvík Bádenský ho roku 1689 zajal a až do jeho smrti 19. prosince 1711 nechal držet v internaci v Chebu, kde byl uvězněn v domě „Na ostrém rohu“ (dnes čp. 475/30) na náměstí. Pragmatická sankce z 19. dubna 1713 ustanovila nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví linie ženské. Chebský zemský sněm přijal pragmatickou sankci 21. října 1721 jako poslední ze všech zemí habsburské monarchie. V letech 1740-1748 pak probíhaly války o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a státy, které odmítly Pragmatické sankce – Pruskem, Bavorskem a Francií. Praha byla v rámci tzv. první slezské války (1741-1742) okupována Francouzi, Bavory a Sasy a na pomoc obleženým francouzským vojskům byl k Praze vyslán sbor francouzské armády maršála markýze de Maillebois z Porýní; francouzský maršál však nemohl proniknout do Čech dál než k Chebu a Lokti, a tak bylo město Cheb opět vtaženo do válečných událostí. Od 16. 10. 1741 do 19. dubna 1742 byl Cheb obléhán a ostřelován a nakonec dobyt. Kronika podrobně líčí francouzské obléhání města a pevnosti Chebu a události během blokády. Tato část kroniky je o to zajímavější, že kronikář události sám zažil, a to v úřadu chebského purkmistra. PhDr. Miloš Říha Nadační fond Historický Cheb, který kroniku zakoupil, je i dále připraven financovat potřebné práce s ní spojené. Nejprve to bude sestavení bibliografického záznamu, poté rekonstrukce vazby a několika prvních listů, následně digitalizace. Cílem je nechat zhotovit v průběhu příštího roku přepis a překlad do češtiny, aby si ji mohl prohlédnout a přečíst na internetu každý, koho kronika města Chebu z roku 1743 zajímá. Zveřejnění těchto této historie bude zajímavé i pro německé čtenáře, o nejbližším sousedu Waldsassenu a jeho klášteře kronika také pojednává. PhDr. Marcela Brabačová, NFHCH Zdroj : město Cheb

Prohlížet fotogalerii »

Další etapa obnovy hradu je hotova

Další etapa obnovy hradu je hotova

Na další opravu se městu podařilo získat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši přes 24 milionů korun hrad Na chebském hradě byly dokončeny stavební práce druhé etapy jeho obnovy za více než 4 miliony korun. V jejím rámci se nového zastřešení dočkala jihozápadní kasemata, kde dosud bylo pouze provizorní zakrytí z asfaltových pasů. V průběhu letošního roku došlo k úpravě nosné konstrukce zastřešení a výměně krytiny za prejzy (druh pálené střešní krytiny) včetně potřebných dozdívek lícového zdiva. V první etapě úprav, která probíhala od června 2018 do října loňského roku, byly za více než 22 milionů korun kompletně opraveny dva úseky hradebního opevnění - na západní straně hradu a v úseku od vstupní brány po hradní palác. V závěrečné třetí etapě se počítá se zastřešením jihovýchodních kasemat a jihovýchodního bastionu, kde budou následně vybudovány nové expoziční prostory. Městu se na obnovu chebského hradu podařilo získat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši přes 24 milionů korun. Zdroj: město Cheb

Prohlížet fotogalerii »

Můžete se zeptat

Můžete se zeptat

V 15:00 ve čtvrtek 19. 11. proběhne na zasedání Zastupitelstva města Chebu „Prezentace záměru výstavby polikliniky a parkovacího domu před nádražím v Chebu“ vizualizace polikliniky. Zajímá vás možnost výstavby polikliniky a parkovacího domu před nádražím? Máte k tématu dotaz, připomínku, nápad či chcete na diskusi reagovat? Pak využijte možnosti zaslání e-mailového dotazu na kontakt: liptakova@cheb.cz – do čtvrtka do 12 hodin, nebo v průběhu projednávání bodu v rámci zastupitelstva „Prezentace záměru výstavby polikliniky a parkovacího domu před nádražím v Chebu“ – čtvrtek od 15 hodin na telefonu 734 460 234. Váš dotaz bude předán v rámci diskuse a dle možnosti zodpovězen přímo v online přenosu z jednání. Online přenos můžete sledovat na městském webu, kde je ho možné zhlédnout také později ze záznamu, a to pod odkazem Videa. Zdroj: město Cheb

Prohlížet fotogalerii »

Městská knihovna Cheb: Výstava o Komenském

Městská knihovna Cheb: Výstava o Komenském

U hlavní budovy knihovny je v těchto dnech k vidění výstava "Timeline o životě Jana Amose Komenského", kterou Městské knihovně v Chebu nabídlo Komunitní osvětové společenství. Nenechte si poutavě zpracovanou prezentaci ujít! Od smrti Učitele národů právě uplynulo 350 let. Zdroj: město Cheb

Prohlížet fotogalerii »

Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon

Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon

Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče. Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Architekt Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvané Plamen. Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti. K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu, bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými. Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy. Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace. Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče. Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“ K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury. Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz. V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar. "Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti," říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Zdroj Národní muzeum

Prohlížet fotogalerii »

Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce

Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce

Junák – český skaut rozšiřuje projekt Skautská pomoc o novou spolupráci na doručování léků pacientům. Skautští dobrovolníci a dobrovolnice budou nově vyzvedávat a bezkontaktně doručovat léky i zdravotnické prostředky v situacích, kdy si je pacienti nemohou osobně vyzvednout ve své lékárně, či nemohou o vyzvednutí požádat své blízké nebo pečovatele. Služba nazvaná ‚Skautská pomoc lékárnám‘ je bezplatná a funguje po celém Česku. Skauti v projektu spojili síly s Českou lékárnickou komorou (ČLnK), která na službu dohlíží po odborné stránce. Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce „Do Skautské pomoci je nyní zapojeno více než 750 dospělých skautek a skautů. Jsou připraveni zvládnout mnohem větší množství poptávek, a proto chceme jejich síly využít tam, kde je to nejvíce potřeba. Očekáváme, že Skautská pomoc lékárnám by mohla ulehčit nejen pacientům a lékárníkům, ale ve velké míře také praktickým lékařům a diabetologům,” vysvětluje skautská tisková mluvčí Barbora Trojak. „Ve Zlíně, kde projekt začal, jsme zřídili síť vyškolených operátorů, kteří přijímají poptávky a zadávají je do systému Skautské pomoci. Vyzvednutí léků pak zajišťují skautští dobrovolníci po celé zemi, kteří mají potřebné instrukce k tomu, aby došlo k předání léků i nezbytných informací od lékárníka. Dobrovolníci mohou také zprostředkovat kontakt mezi lékárníkem a pacientem, pokud je nutné doplnit údaje nebo konzultovat léčbu,” popisuje iniciátor projektu Jiří Robenek. „Skautská pomoc lékárnám umožňuje organizovanou, transparentní a cílenou pomoc přesně těm pacientům, kteří nemohou požádat například zdravého rodinného příslušníka nebo svého ošetřovatele, aby jim léky vyzvedl v lékárně, kterou obvykle navštěvuje. Kromě karanténních pacientů jsou to zejména senioři a lidé z rizikových skupin,“ dodává prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Projekt vznikl z iniciativy zlínských skautů a skautek, kteří provozují Skautské krizové centrum Zlín. Službu doručování léků nebo například testovacích proužků pro diabetiky si vyzkoušeli již na jaře a s nápadem na užší spolupráci s lékárníky a praktickými lékaři oslovili celostátní vedení skautské organizace. Díky jejich nápadu tak vedle stávající služby Skautská pomoc Lince seniorů vznikla i Skautská pomoc lékárnám. Skautská pomoc stojí na stovkách skautů a skautek, dobrovolníků, kteří jsou plnoletí členové a členky Junáka – českého skauta. Při své činnosti se dobrovolníci řídí podrobným manuálem, tak aby pomoc byla maximálně bezpečná. Díky webové aplikaci, do které se poptávky zadávají, se mohou skautští dobrovolníci přihlásit k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí. Jak funguje nová Skautská pomoc lékárnám? •lékárník, diabetolog nebo praktický lékař, který má ve své péči seniora, člověka z ohrožené skupiny nebo člověka v karanténě může doporučit Skautskou pomoc a předat číslo na speciální linku 608 737 587 •dostupnost služby si může zkontrolovat na pravidelně aktualizované mapě na www.skautskapomoclekarnam.cz •klient, který potřebuje donášku léků či zdravotnických potřeb, zavolá na dané číslo a dovolá se vyškoleným operátorům •klient předá potřebné údaje, operátoři je zanesou do webové aplikace Skautské pomoci jako novou poptávku •skautský dobrovolník či dobrovolnice, který bydlí v okolí poptávky, si ji přebírá, kontaktuje klienta a domluví s ním všechny další detaily pomoci •dobrovolník bezkontaktně předává léky spolu s informací od lékárníka Skautská pomoc Lince seniorů •ve spolupráci s organizací Elpida, fungovala i během jarních měsíců •skauti a skautky zajišťují nákupy základních potravin a potřeb, pochůzky (například návštěvu pošty) a vyzvedávání léků •senioři a lidé z ohrožených skupin mohou volat na 800 200 007 (bezplatná linka) •www.skautskapomoc.cz Skautská pomoc lékárnám •ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou •skauti a skautky zajišťují vyzvedávání léků a zdravotnických prostředků •senioři, lidé z ohrožených skupin, lidé v karanténě mohou volat na linku 608 737 587 •www.skautskapomoclekarnam.cz

Prohlížet fotogalerii »

Český rozhlas slaví vítězství s rozhlasovou pohádkou pro děti

Český rozhlas slaví vítězství s rozhlasovou pohádkou pro děti

Pohádka Víta Peřiny Komáři se ženili aneb Ze života obtížného hmyzu v režii Lukáše Hlavici vyhrála na Prix Ex Aequo 2020 cenu za nejlepší rozhlasovou hru pro děti a mládež. Mezinárodní porota na pohádce Českého rozhlasu nejvíce ocenila vtipně a srozumitelně napsaný scénář, který nabízí dostatek prostoru pro zvukový a hudební design. Pohádka je k poslechu do soboty 14. listopadu na portále mujRozhlas. pro děti, tak pro dospělé. Hra podle poroty otvírá důležitá témata jako je svoboda projevu názoru, svobodný výběr své budoucnosti či svého partnera nebo solidarita s bližními – nepředává je didakticky, ale s vtipem a nadsázkou. „Ocenění pohádky z dílny Českého rozhlasu je cenným úspěchem na mezinárodním poli. Gratuluji celému tvůrčímu týmu k úspěchu. Vytvářet kvalitní poslech pro děti v době, kdy jsou zahlceni nepřeberným množstvím jiných nabízených obsahů, především těch vizuálních, je velmi náročné,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. S gratulací celému tvůrčímu týmu se přidala také ředitelka Výroby Českého rozhlasu Kateřina Konopásková, která dodala: „Pohádku jsem slyšela při předávacím protokolu a hned se mi líbila. Zcela se shoduji s hodnocením poroty. Jsem ráda, že se v oblasti tvorby pro děti Český rozhlas nebojí pracovat inovativně jak po obsahové, tak i zvukové stránce. Někdy jsou to opravdu dlouhé diskuse, kde je hranice modernosti, co ano a co už je příliš moderní. U této pohádky mě baví, že je opravdu pro celou rodinu, protože je vtipná a nápaditá, takže bude bavit i rodiče.“ Prix Ex Aequo je mezinárodní soutěž rozhlasové tvorby pro děti a mládež organizovaná každé dva roky RTVS ve spolupráci s Evropskou vysílací unii (EBU). Festivalu, jenž se kvůli pandemii koronaviru tento rok konal pouze v online podobě, se zúčastnilo devět evropských zemí, které zaslaly celkem 21 soutěžních příspěvků. autor: bbu

Prohlížet fotogalerii »

Asistenční psi pro osoby se zdravotním postižením budou dostupnější. MPSV spustilo dotační výzvu

Asistenční psi pro osoby se zdravotním postižením budou dostupnější. MPSV spustilo dotační výzvu

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo 4. listopadu 2020 dotační titul pro organizace cvičící asistenční psy. Cílem dotačního programu je podpořit tyto organizace a vytvořit tak lepší podmínky pro sociální začleňování osob se zdravotním postižením. Žádosti o tuto dotaci je možné podávat až do 3. prosince 2020. „Asistenční pes je pro lidi se zdravotním postižením nepostradatelným pomocníkem. Proto chceme, aby bylo na asistenční psy z hlediska zákona pohlíženo stejně jako na vodicí psy. Zákon, který tohle vylepšení přináší, máme ve sněmovně už od července. Není ale jasné, kdy se dostane takříkajíc ‚na stůl‘. Proto jsem se rozhodla, že na MPSV pomůžeme organizacím, které tyto čtyřnohé pomocníky cvičí, už teď. Lidé se zdravotním postižením totiž nemají čas čekat,“ zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pro rok 2020 nastavilo MPSV pro čerpání této dotace stejné podmínky jako vloni. Jediným rozdílem je to, že v roce 2019 mohl požádat o poskytnutí dotace pouze výcvikový subjekt, který byl členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy, a to buď Assistance Dogs International (ADI), anebo International Guide Dog Federation (IGDF). V letošním roce může být žadatelem i organizace, která sice není řádným členem jedné z uvedených institucí, ale podala žádost o takové členství během posledních dvou let. Tato žádost musí být doložena na webové stránce některé ze dvou institucí. Touto změnou se MPSV vrací k původním podmínkám, a rozšiřuje tak možnosti podpory osob se zdravotním postižením, které asistenční psy potřebují pro svůj každodenní život. Co všechno umí asistenční pes? Asistenčním psem, na kterého se vztahuje dotační program, se rozumí pes, který je v každodenním styku s osobou se zdravotním postižením bez zásahu třetí osoby, a je dle individuálních podmínek vycvičen na poskytování pomoci při každodenních činnostech. Zejména při samostatném pohybu, bezpečném zvládnutí překážek v prostoru, podávání nebo přinesení předmětů, převlékání, polohování, otvírání a zavírání dveří, rozlišování různých zvukových signálů (např. signalizace u dveří, telefon, fax, pláč dítěte, lidské hlasy, budík, volání jména neslyšící osoby), upozorňování v nebezpečí a volání jména sluchově postiženého, v rizikových situacích u záchvatového onemocnění (přivolání pomoci, přinášení telefonu a léků, přikrytí osoby dekou, navracení vědomí při záchvatu, otevření dveří záchranářům) nebo ve stavu částečné či plné ztráty vědomí (epilepsie, diabetes, kardiozáchvaty apod.).

Prohlížet fotogalerii »

Sněmovna schválila obnovení kompenzačního bonusu pro zavřené obory podnikání

Sněmovna schválila obnovení kompenzačního bonusu pro zavřené obory podnikání

Poslanci dnes ve zrychleném jednání schválili návrh Ministerstva financí na obnovení kompenzačního bonusu ve výši 500 korun denně pro OSVČ a společníky malých s.r.o. s převažující činností podnikání v zavřených oblastech ekonomiky. Návrh nyní projedná Senát a podepíše prezident, poté začne Finanční správa přijímat první žádosti. Kompenzační bonus bude parametricky navazovat na osvědčený model z jarních měsíců tohoto roku. Za každý den uzavření provozovny nebo přímého znemožnění či omezení podnikání vyplatí Finanční správa 500 korun denně. Zájemci z řad OSVČ a malých s.r.o. s nejvýše dvěma společníky budou moci o kompenzační bonus snadno požádat na místně příslušném finančním úřadě vyplněním jednoduchého formuláře. „Naší jednoznačnou prioritou byla snadná a maximálně nebyrokratická podpora nejvíce zasaženým živnostníkům a malým eseróčkům. Abychom poškozeným podnikatelům pomohli co nejrychleji a nenechávali je ve zbytečné nejistotě. Proto jsme se s celou řadou podnikatelských svazů a komor shodli na obnovení kompenzačního bonusu, díky němuž finanční úřady během jarních měsíců uvolnily bezmála 22 miliard korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Bonus si budou moci žadatelé nárokovat za každý den bezprostředního zákazu či omezení podnikání v důsledku vládních restrikcí, a to za bonusové období vymezené nouzovým stavem od 5. října do 4. listopadu 2020 s možností jeho automatického prodloužení. V tuto chvíli tedy mohou podnikatelé žádat až o 15 500 Kč za 31 dní nouzového stavu. Podmínkou čerpání kompenzačního bonusu bude převažující činnost podnikání v oboru, který byl přímo uzavřen v důsledku vládních restrikcí. Oproti jarním měsícům tak již nebude zkoumán souběh se zaměstnáním, ale pouze tzv. dominantní zdroj obživy za rozhodné období od 1. června do 30. září 2020 v některé z oblastí postižených vládními restrikcemi, např. v pohostinství, kultuře, sportu a dalších oblastech podle přijímaných vládních opatření. Vedle přímo zasažených podnikatelů budou moci o bonus požádat i podnikatelé z řad OSVČ a s.r.o., kteří jsou na přímo zavřené obory významně navázáni. Tato návaznost je dána buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem (restaurace – dodavatel surovin), anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou (posilovna – fitness trenér). Klíčovou podmínkou přitom je omezení této navázané činnosti o nejméně 80 % za bonusové období. Současně platí, že tato činnost musí být pro žádající subjekt majoritním příjmem obživy, ke kterému neexistuje snadná substituce (nelze tuto činnost bez zásadních obtíží vykonávat jinde). „Nastavili jsme určité mantinely pro žadatele o kompenzační bonus tak, aby pomoc mířila těm skutečně postiženým. Vedle přímo zasažených provozovatelů barů, restaurací či fitness center proto nezapomínáme ani na činnosti přímo související. Jedná se o podnikatele v přímé symbióze se zavřenými obory ekonomiky, kteří nemohou své příjmy snadno nahradit. Typicky třeba trenér v posilovně nebo herec v divadle,“ doplnila Alena Schillerová. Kompenzováni ve stejné výši budou také pracovníci na DPP či DPČ, kteří ztratili tento příjem u podnikatele zasaženého bezprostředním zákazem či omezením ze strany státu. Stejně jako na jaře platí, že žádat mohou OSVČ s aktivním živnostenským oprávněním k 5. říjnu 2020 nebo s krátkodobým přerušením živnosti po 12. březnu 2020. U s.r.o. platí, že se jedná o firmy s nejvýše dvěma společníky, anebo o rodinná s.r.o. Dohodáři pak musí prokázat práci na danou DPP či DPČ, za kterou veřejným rozpočtům plynou příslušné odvody, po dobu nejméně 3 ze 4 předcházejících měsíců. Stejně jako na jaře nicméně nárok žadatelů na kompenzační bonus nebudou finanční úřady zdlouhavě ověřovat a vyplatí ho v řádu dní na základě podepsaného čestného prohlášení o splnění zákonných podmínek. Případné kontroly oprávněnosti tohoto nároku tak lze očekávat spíše ex-post. Žádat půjde opět nejdéle dva měsíce po skončení bonusového období, a to nejen osobním podáním na finančním úřadě či datovou schránku, ale také e-mailem, což na jaře využilo okolo 60 % všech žadatelů. Přímá pomoc skrze vyplacení kompenzačního bonusu bude tentokrát méně plošná než na jaře a lépe zacílená na podnikatele s činností v bezprostředně uzavřených či vládními restrikcemi významně omezených sektorech ekonomiky. Současně platí nemožnost kombinace této pomoci v daný kalendářní den s jinou přímou podporou (například z programu Covid – Kultura, Covid – Sport či Covid – Ošetřovné). Ministerstvo financí proto odhaduje, že by se mohlo jednat o cca 350 tisíc subjektů, kterým by finanční úřady vyplatily bonus v celkové výši 5,4 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů (z toho 3,5 mld. Kč ze státního rozpočtu, 1,4 mld. Kč z rozpočtů obcí a 0,5 mld. Kč z rozpočtů krajů). Kompenzační bonus bude opět vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která je sdíleným příjmem státního rozpočtu a rozpočtů samospráv. S cílem kompenzovat obcím tento výpadek daňových příjmů přistoupilo Ministerstvo financí již v létě k vyplacení kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč na obyvatele, čímž obce od státu obdržely 13,4 mld. Kč. Na státní kompenzaci tak získaly o 7,8 mld. Kč navíc.

Prohlížet fotogalerii »

Premiér Babiš jednal o koronaviru s bavorským ministerským předsedou Söderem

Premiér Babiš jednal o koronaviru s bavorským ministerským předsedou Söderem

Předseda vlády Andrej Babiš ve středu 4. listopadu 2020 videokonferenčně jednal s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem o pandemii koronaviru. Prioritou České republiky je ponechání otevřených hranic s Bavorskem a udržení přeshraničních ekonomických aktivit. Proto bylo nezbytné přijetí preventivních opatření v podobě testů, které jsou pro české pendlery bezplatné. „S panem ministerským předsedou jsem již za první vlny komunikoval intenzivně. Mluvili jsme tehdy o zdravotnickém materiálu. A také jsme mluvili o tom, jak Bavorsko potřebovalo, aby naši pendleři chodili do práce, takže ta spolupráce funguje, osvědčila se už za první vlny. A dnes jsme konstatovali, že Bavorsko zvládá druhou vlnu pandemie velmi dobře a naší společnou prioritou je ponechání otevřených hranic a udržení přeshraničních ekonomických aktivit,“ řekl Andrej Babiš. Ministerský předseda Söder během jednání potvrdil nabídku lůžek bavorských nemocnic pro české pacienty v případě potřeby. Česká republika je připravena Bavorsku tuto pomoc oplatit. „Mluvili jsme o solidaritě, já bych chtěl poděkovat panu ministerskému předsedovi za to, že nám bavorská strana rezervuje 100 lůžek intenzivní péče v případě, že to budeme potřebovat. Doufejme, že to zvládneme, ale je to pro nás důležité. Za tento projev solidarity moc děkuji. Je to velkorysé gesto a já chci potvrdit, že v případě bavorské potřeby budeme postupovat recipročně,“ řekl český premiér. Premiéři diskutovali také o bezpečnosti a aktuálním dění v Evropě. „Mluvili jsme o evropských problémech. Já si myslím, že velký problém je islámský terorismus. My v rámci Evropské rady diskutujeme o novém systému ohledně migrace a já jsem tlumočil panu ministerskému předsedovi stanovisko V4, že ilegální migraci musíme zastavit. Nemůžeme mluvit o tom, že to akceptujeme a že automaticky všichni, kteří přicházejí ilegálně na půdu Evropy, se tady můžou volně pohybovat. To je absolutně neakceptovatelné,“ doplnil premiér Babiš. Andrej Babiš pozval Markuse Södera na návštěvu České republiky k diskusi nad dlouhodobě důležitými tématy. V rámci česko-bavorské spolupráce se jedná například o modernizaci železnic. V letošním roce také podepsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky se svými bavorskými kolegy deklaraci o výstavbě 5G koridoru mezi Prahou a Mnichovem, která bude novým pilířem spolupráce.

Prohlížet fotogalerii »

 1 2 3 ...další  »


Počasí
Cheb

In-počasí


Zlatá města © 2020 V 16 zlatých městech našeho portálu najdete celkem 924 inzerátů v 98 kategoriích.

Zlatá města ... to nejlepší z českých měst

www.zlatebrno.cz  |  www.zlateceskebudejovice.cz  |  www.zlatyceskykrumlov.cz  |  www.zlatedomazlice.cz  |  www.zlatefrantiskovylazne.cz  |  www.zlatyhradeckralove.cz  |  www.zlatycheb.cz  |  www.zlatekarlovyvary.cz  |  www.zlatyliberec.cz  |  www.zlatemarianskelazne.cz  |  www.zlataolomouc.cz  |  www.zlataostrava.cz  |  www.zlatepardubice.cz  |  www.zlataplzen.cz  |  www.zlatajepraha.cz  |  www.zlateznojmo.cz

Květiny, kytice, dárkové poukazyDoručování květin a dárků

webdesign Vendys graphics